T E R E Z APsát na úvod článku větu typu “život je jen jeden”, by bylo asi velké klišé, ale víte co? Proč ne. Přemýšleli jste někdy nad tím, že všechny rozhodnutí, které konáte a na druhou stranu nekonáte, tvoří ten jeden život, který žijete? Ano, máme tady i silnější třetí stranu, kterou nedokážeme ovlivnit, ale tu teď vynechme. Pojďme se bavit o nás, o našich rozhodnutích a nerozhodnutích.
Kolik z Vás jedná na základě vnitřního pocitu, a ne na základě toho jak Vás za Váš názor, či zásadní rozhodnutí přijmou, případně nepřijmou lidé? Nepokládáte si před určitým rozhodnutím otázky typu – Jak to vezme ten druhý, co na to řekne ten a tamten? Nebudu vypadat jako idiot? Vyjdu z toho jako ta dobrá, nebo jako ta špatná?
Kdy naposledy jste udělali něco, aniž by Vám aspoň jednou v rámci dané situace nepřišlo na mysl, jak to vezmou ostatní.
Problémem dnešní doby je neustálé ohlížení se za názorem druhých, a neustálá pochybování o tom, jak danou věc přijmou lidé z Vašeho okolí.
V pořádku, taky mám tyto myšlenky. Taky se pozastavím nad tím, co na to řekne okolí, nebo co na to řekne osoba, která je s daným rozhodnutím nejvíc spjatá. Co na to řekne vlastně i ten, co se to jenom doslechne?
Zastávám ale jednu věc – a to boj za sebe. Toho se držím už několik let docela bezhlavě. Prostě a jednoduše zůstat svá a sama sebou. To taky vysvětluje to, že jsem z jedné práce odešla kvůli tomu, že můj názor byl tzv. proti všem. Na škole jsem dlouhou dobu byla samotář, protože pokud mi určité holčičí skupinky nevyhovovaly, tak mi prostě nevyhovovaly. Jednou jsem musela odejít ze vztahu, protože opravdu některé životní cesty není důvod déle prodlužovat, ale málo kdo chce z dané dvojce být tím ukončovacím článkem, protože ten je samozřejmě bez pádného důvodu ten nejhorší. A víte co? Není nic špatného na tom být sám sebou, i když se Vám to tak zprvu nemusí jevit. Důležité je, že jste to stále Vy a Vaše rozhodnutí. Nejspokojenější s Vaší osobou ve výsledku musíte být především VY!
S ohlížením se za názorem druhých je spojen i pojem nejistota. Je nejistota něco špatného, nebo je to jenom fakt, který nás drží zpátky od toho, co opravdu chceme? Povím Vám jedno …
… k uzavření jedné kapitoly nemusíte mít otevřenou další.
Je to naprosto jednoduché. Spousta z nás je nešťastných, protože se neustále plácá v něčem, co je nikde neposune, nedělá je spokojené a ve výsledku vděčné. Pokud se na to podíváme objektivně, tak nám to přijde jako absurdita a dotyčnému bychom doporučili danou věc změnit. ALE tady přesně narážíme na pomyslnou překážku. Překážku, kterou si přetváříme v nezbořitelné bariéry…
Já nemůžu ukončit školu, vždyť zakončení titulem ode mne rodina očekává.
Já dnes nemůžu dělat jógu, kterou miluji, neboť jsem souhlasila s jiným plánem, který mi absolutně nevyhovuje.
Já nemůžu odejít z práce, dokud nebudu mít novou.
Já nemůžu odejít ze vztahu, i když jsem nešťastná, protože nevím, co bude potom?
Můžete…
Můžete cokoliv, co si usmyslíte. Není na tom nic těžkého. Vše chce čistou hlavu, věřit v sama sebe a vědět co v životě chcete.
Tak si začni své hranice určovat sám!
