Někdy se bojíme ohlížet, či hovořit o své minulosti. O tom, kým jsme byli, o tom, kde jsme byli, anebo co jsme dělali. Věřte, že ať už ve své minulosti najdete cokoliv, tak díky ní jste, kdo jste.

Úžasný člověk, který neměl třeba ten nejjednodušší život, ale díky tomu, že se se vším popasoval, ho to posunulo dál, přesně tam, kde je a kde má být.

Upřímně, nikdy jsem nepotkala silného člověka s krásnou minulostí. Každý si zažil svoje. Je diskutabilní, co pro každého z nás znamená krásná minulost, a co zase ta špatná. Jeden by nad určitou minulostí mávnul rukou, druhý se kvůli ní složil … jak říkám, je to na každém z nás. Každý máme své hranice někde jinde.

Pamatujte ale, že minulost je minulost a zabývat se jí bychom měli jen, když je to nezbytně nutné. Minulost může být krásným aspektem, za kterým se poohlídneme, usmějeme a necháme ji zase být. Rozhodně bychom se jí neměli zaobírat hodiny. Co bylo v minulosti, bylo. Nezměníme to, a proto není důvod na ní lpět.

Někteří by řekli, že bychom se měli zabývat jejím opozitem, a to budoucností. Budoucnost je ale také pouze pojem. Pojem, který je nepředvídatelný a může nás i docela brzdit od našeho současného života. Budoucnost někteří z nás používají jako argument pro současnou situaci. Situaci, ve které se necítí úplně nejkomfortněji. Pokud si vizualizujeme krásnou budoucnost, je to jasná známka toho, že se s námi aktuálně něco děje. Něco, s čím se bojíme bojovat a je pro nás jednodušší sebe samotné přesvědčovat, že v budoucnu to bude lepší. Daná argumentace budoucnosti samozřejmě obsahuje všem velmi známé „až“. Až budu tam, až budu mít tamto a ono, až zhubnu, až odmaturuji, až … tak teprve budu šťastná a vyrovnaná.

Zastavte se na chvilku a zeptejte sebe samých, zda jste šťastní. Zda jste aktuálně spokojení sami se sebou. Zda byste nic neměnili, ať už ve vašem vnitřním já, či vnějším bytí. Pokud je vaše odpověď kladná, v tu chvíli se nacházíte v bodě vnitřní harmonie.

Možná se ptáte, na co se tedy zaměřit? Už nám z tří aspektů života zbývá jen ten jediný a to přítomnost. To, kde se nacházíme zrovna teď. Okamžik, který je pro nás a naše bytí tím nejpodstatnějším. Děje se totiž tady a teď, a nic dalšího jisté není. Přítomnost je to nejjasnější, co každý z nás v životě má, a proto si zaslouží naší největší pozornost. Naučit se žít v přítomném okamžiku od nás odbourá všechny deprese z minulosti, a všechny strachy z neznámé budoucnosti. Uvědomění si, že každá další minuta našeho života už není tak jasná a předvídatelná, jako ta současná, nám pomůže pochopit smysl pravého štěstí.

Ať už se při čtení těchto řádků nacházíte kdekoliv, usmějte se, pozdvihněte se nad tím co vás štve a užijte si moment, ve kterém jste. Za minutu v něm už zase nebudete. Čas plyne opravdu rychle, tak se snažte soustředit na každý váš krok v dané přítomnosti, ať už vede kamkoliv.

Nikdo vám jej nevezme a je to opravdu to nejcennější a nejjistější co máte.

 

PODPIS

MOHLO BY SE TI LÍBIT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.